|
Výňatek z životopisného vyprávění Jiřího Zelby
....své hudební studium jsem zahájil "chozením do houslí"
do ZUŠ k výborné paní učitelce Evě Skálové, která si občas přivydělávala
kontrováním na violu v cimbálové muzice. Se studiem houslí a později
violy jsem sice nepokračoval na střední škole, ale v lidovkách jsem
schopen je dobře použít dodnes. Tato paní mi zprostředkovala první
kontakt s lidovou hudbou, předvedla mi jak se hraje "na druhou"
a už jsem v tom na celý život lítal! ...... …....Když jsem se ocitl
asi ve dvaadvaceti letech na vojně, narazil jsem tam samozřejmě
na partu podobně střelených kluků a hned jsme dali dohromady cimbálovku.
Měli jsme dokonce cimbalistu vyštudovaného na brněnské konzervatoři
- Dalibora Štrunce, což je dost rarita, většinou jsou to amatéři,
ale mnohdy skvělí borci, jak jsem mnohem později zjistil. V AUSu
to byla díky přízni osudu úplně kompletní kapela: primáš Jirka Žigmund,
naprosto skvělý, po vojně zůstal v Praze a hraje ve Wihanově kvartetu
na violu, terc hrál jeho kamarád z Ostravy, já kontry na violu,
basa jeden původně cellista a baskytarista, ale později jediný profesionální
lidovkář. Dokonce jsme měli i klarinet, hrál s námi kluk, který
hrával s Jožkou Černým a dnes se snaží o dráhu zpěváka pod jménem
Roman Roy. A zpěv samozřejmě všichni, tak to má být! Během vojny
jsem se ještě dostal do jiné party moravských lidovkářů a naučil
se od nich spoustu skvělých písniček, řikali si "Pernica"
a myslím, že dodnes hrají někde ve vinárně každý večer k poslechu
i tanci. Ještě na Pražské konzervatoři jsme se potkali s Pavlem
Fischerem a Frantou Rabou. Fandové do lidovek se samozřejmě dříve
či později dají vždycky dohromady, nejlépe v hospodě jen tak pro
radost. Myslím, že jsme hrávali v hospodě u nás na chalupě, kde
byla taková milá hospodská. Kdykoliv jsme přišli na pivo, už ve
dveřích se ptala : "…. A kde máte nástroje?" takže za
chvíli jsme museli pro basu a housle a už to jelo, často až do rána…………jó
to byly časy! A jelikož Pavel je muž činu a nespokojil se jen se
vzpomínáním, tak teď zase hrajeme spolu, já pokud nekontruji, snažím
se udat různé dechové nástroje, buď ty které používám v práci (v
České filharmonii) - hoboj a anglický roh, nebo zobcové flétny.
A ty se do moravských lidovek výborně hodí......
|